Od 1.1.2023 vlivem růstu všeobecného vyměřovacího základu pro výpočet pojištění, dochází také k růstu rozhodné částky pro odvod pojistného u „zaměstnání“ malého rozsahu. Pro rok 2023 se částka zvyšuje z dosavadních 3500 Kč na částku 4000 Kč (včetně). Limit platí také pro rok 2024.

Funkční odměny v orgánech družstva a SVJ

Pro členy volených orgánů družstva a SVJ (ale také dalších právnických osob) to znamená, že odměna za jejich funkci do částky 3999 Kč nebude podléhat odvodu SOCIÁLNÍHO (důchodového a nemocenského) pojištění.

U družstva nebude odměna podléhat ani ZDRAVOTNÍMU pojištění, naopak u SVJ (společenství vlastníků) odměna podléhá odvodu zdr. pojištění vždy, tj. bez ohledu na výši odměny.

Na tuto hranici je navázán také odvod 15 % srážkové daně z odměny, která nepřesahuje 4000 Kč. Tato daň je konečná a není potřeba z důvodu této odměny po skončení kalendářního roku podávat daňové přiznání a tento příjem do základu daně zahrnovat, a to ani při souběhu dalšího příjmu (např. zaměstnání, podnikání, pronájem atd.). Tento příjem je možné do daňového přiznání zahrnout DOBROVOLNĚ na základě potvrzení zaměstnavatele (např. pokud máte nárok na slevu na dani, kterou jste neuplatnili, nebo chcete mít vyšší vykázané příjmy např. z důvodu plánované žádosti o hypotéku apod.). Srážková daň se tedy uplatní zpravidla u funkcionářů, kteří mají vedle funkční odměny příjem ze zaměstnání. Pokud je odměna vyšší, uplatní se zdanění zálohovou daní, která je rovněž 15 %, avšak v případě souběhu více zdanitelných příjmů musíte tento příjem zahrnout do svého daňového přiznání, které budete muset podat.

Pokud odměna nepřesahuje 4000 Kč, ale chcete uplatnit slevu na dani, protože ji neuplatňujete v daném měsíci jinde, můžete podepsat prohlášení ke slevě na dani (známo jako růžový papír). V tom případě se namísto srážkové daně uplatní daň zálohová, která bude pravděpodobně ve výši 0 Kč díky uplatněné slevě. Daňové přiznání podává příjemce odměny pouze při souběhu dalšího jiného zdanitelného příjmu – např. z pronájmu, podnikání nebo příjmu od dalšího zaměstnavatele (kromě příjmu zdaněného srážkovou, tedy konečnou daní). Zálohová daň se tedy uplatní zpravidla u osob pobírající starobní nebo invalidní důchod, osob na mateřské, rodičovské, na ÚP nebo osob, u kterých je odměna jediným nebo hlavním příjmem.

POZOR!!! Aby odměna byla zdaněna srážkovou daní a zároveň nebyla zatížena sociálním pojištěním (družstvo a SVJ) a zdravotním pojištěním (u družstva, SVJ platí zdr. poj. vždy), je potřeba, aby byla hrubá odměna v maximální výši 3999 Kč při výplatě (bez ohledu za jaké období se platí). Tj. pokud by se jednalo sice o měsíční odměnu 3999 Kč, ale byla by vyplácena čtvrtletně (3 x 3999 = 11 997 Kč), pak by částka již nesplnila podmínky pro „osvobození“ od placení pojistného a pro zdanění srážkovou konečnou daní! Nejedná se totiž o měsíční limity, ale o obecný limit při výplatě.

Nezapomeňte, že srážková daň i samotný základ daně, se zaokrouhlují na koruny dolů. Plátce daně (zaměstnavatel) je povinen sraženou daň odvést do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku daně provést.

Naopak zálohová daň se odvádí ze základu daně zaokrouhleného na stokoruny nahoru. Daň se zaokrouhluje na celé Kč nahoru a daň se odvádí do 20. dne následujícího měsíce.

Dohody o provedení práce

Limit 10 tis. Kč pro dohodu o provedení práce a max. 300 odpracovaných hodin (u jednoho zaměstnavatele) zůstává pro rok 2023 beze změn, tj. bez odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Tento typ příjmu však nelze použít pro odměňování výkonu výkon volené funkce v orgánech právnických osob.